Obrazová galerie |
||
Zde naleznete zajímavé
obrázky (nejen) z vesmíru. Počítačová grafika byla připravena
s pomocí programu CorelDream. |
||
Anaglyfové obrázky
(zobrazeny vpravo) pozorujeme pomocí brýlí, jejichž levé sklo je červené, zatímco
pravé zelené. Pokud takové brýle nevlastníte, pomoc je snadná – lze je
vyrobit z tvrdého papíru a kousků barevného celofánu, není zapotřebí
žádná speciální technologie. Stačí deset minut práce, a výsledek za to určitě
stojí! Kliknutím na obrázek získáte větší verzi! |
||
|
|
|
Obyvatelný měsíc Okolo miliónů hvězd, rozesetých
po celé Galaxii, jsou jistě i světy podobné tomuto. Plynný obr, obklopený nádhernými
prstenci, se může pochlubit celou rodinou měsíců. Od těch nejmenších, které
se ztrácejí mezi hvězdami, až po ty velké, které si rozměry nezadají
s planetami. Rudě žíhané mraky prvního ze tří
velkých měsíců prozrazují vulkanický svět s hustou, jedovatou
atmosférou. Druhý je pokryt okrovou pouští,
protože svoji atmosféru téměř ztratil. Teprve třetí měsíc, z jehož
orbity scénu pozorujeme, připomíná naši vlastní planetu – kdoví, třeba právě
on je domovem nějaké mimozemské civilizace. |
|
|
|
|
|
Planeta Saturn Saturn je jednou
z nejkrásnějších planet Sluneční soustavy – zejména díky své neobyčejné
soustavě prstenců. V popředí vidíme Titan – jeho největší měsíc a
současně také jediný satelit obdařený hustou atmosférou. |
||
Bílá Rudá planeta Pohled na planetu Mars, tak, jak
mohla vypadat kdysi dávno, a jak možná ve vzdálené budoucnosti vypadat bude. Rudá planeta se na statisíce let
změnila v planetu bílou, neboť právě prodělává ledovou dobu. Odchylky
excentricity dráhy a náklonu osy rotace způsobily změnu klimatu, takže led,
obvykle skrytý na pólech a pod povrchem, se objevuje i poblíž rovníku, a jeho
příkrov pokrývá štíty obřích vulkánů oblasti Tharsis. Atmosféra je desetkrát hustší
než v současné době, klima je o něco teplejší a ovšem také bouřlivější.
Kapalná voda je sice vzácná, ale přeci jen se ojediněle vyskytuje. Podmínky jsou
sice stále extrémní, ovšem přívětivější než dnes – na zmrzlých skalách mohou
bujet rozsáhlé porosty primitivních rostlin, v zamrzlých tůních rejdit
milióny bakterií a snad i prvoků. Mars této doby je však
pozoruhodný ještě něčím jiným – svým pohádkovým prstencem. Ani ten není tak
docela pouhým výplodem fantazie – k Marsu se v minulosti mohly
často přibližovat asteroidy a komety, nebo dokonce malé měsíce, které byly
slapovými silami rozervány na kusy, které se rozptýlily po oběžné dráze a daly
vzniknout soustavě prstenců. Totéž se s velkou pravděpodobností odehraje
znovu – měsíc Phobos se nachází na nestabilní orbitě a za přibližně padesát
miliónů let se jeho osud nachýlí. Buď se zřítí na povrch Marsu, anebo vytvoří
takovýto krásný prstenec. I ten však bude v měřítkách
kosmu pomíjivý – jeho částice budou během statisíců let odneseny slunečním
větrem, anebo postupně spadají na mateřskou planetu. Pokud nebude materiál
doplněn, chlouba planety zakrátko vybledne a zmizí. |
|
|
|
|
|
|
Pohled na nebe z Europy Kdybychom se nacházeli na orbitě
Europy, naskytl by se nám nádherný pohled na oblohu. Nejbližší satelit, Io,
by se jevil 1,6x větší než náš měsíc, ovšem mnohem barevnější, a na jeho noční
straně bychom mohli pozorovat záři jeho běsnících vulkánů. Zdaleka nejimpozantněji by však
působil mocný vládce celého systému – nestvůrná planeta Jupiter,
z tohoto pohledu třiadvacetkrát větší než měsíční úplněk. Jeho oblačné
pásy, víry a bouře, stejně jako zlověstné oko rudé skvrny by každému
pozorovateli poskytovaly fascinující a stále se měnící pohled. Nalevo od Jupitera vidíme další
dva Galileovské měsíce – Callisto (úplně vlevo) a Ganymed. Nacházejí se právě
na opačné straně Jupitera, a jsou tedy malé a vzdálené. Na palubě reálné kosmické lodi
nacházející se uvnitř Jupiterova systému by nám požitek z krásné
podívané asi trošku kazil fakt, že v drsném radiačním prostředí bychom
na její sledování měli asi deset minut – pak by nás částice radiačních pásů
neodvratně zahubily. |
|
|
|
|
|
|
|